Milí čtenáři a návštěvníci!

Těší mě, že jste navštívili naše stránečky.

Chtěla bych, aby je navštěvovali samí hodní lidé, kteří hledají opravdového psího přítele a kteří berou pejska jako člena rodiny.

Je to už šest let, co jsem si domů přinesla svého prvního bíglíka.

Samozřejmě jsem původně neplánovala vzít si psa s rodokmenem čili s průkazem původu (PP). Zkrátka se nám líbil bígl a tak jsme se začali po okolí poptávat, kdo chová tuto rasu.

Objevili jsme pána, který měl štěňátka „po rodičích s PP“, jak se většinou do inzerátů dává,

ale štěňátka už bez PP. Štěňátka byla sice strakatá, ale od bíglíků měla i laickým pohledem

dost daleko. Jak se říká pod svícnem je největší tma, takže když už jsme to vzdávali, dozvěděla se maminka, že kolegyně z práce bígly chová.

Vybral si nás ten největší chlapeček, který k nám přiběhl a když jsem ho vzala do náruče, hned mě počůral – a už byl náš. Jmenoval se Aragorn z Holiček, ale pro nás to byl „Akim“.

Byl i nejkrásnější, a to nejen pro nás, ale i paní chovatelku, která nás přesvědčila, že pro mnoho rozhodčích bude určitě taky.

A tak jsme to zkusili, vyrazili na první výstavu a byla to pravda. Třetí Akimova výstava byla klubovka a tam se stal nejlepším psem 2004. Ani jsme tenkrát dost dobře nevěděli, jaký je to úžasný úspěch. Z Akima byl šampion a já jsem mu po třech letech pořídila kamaráda, kterému jsme říkali Oreo (Orfeu Negro Interpet-SC). Z toho byl nejen šampion, ale i výborný pes s loveckou vášní, a snad i proto byl na BZH třetí.

Dalším pejskem byl Cesar z Holiček, který byl hned po třech výstavách ve třídě mladých JUNIOR šampionem. Pak bohužel došlo k tragédii, o které nemohu psát, je to pro mě příliš čerstvé a bolestivé.

Mezitím se ale začala vyvíjet souběžná linie – a to linie holčičí. S Cesarem – tedy Cezíčkem začala jezdit na výstavy i jeho sestřička Celestina z Holiček, které říkáme „Tinečka“ nebo „Tina“, když trošku víc zlobí. Ani ona nezahambila naše dosavadní výstavní úspěchy. Minulý rok na podzim přibyla do naší smečky ještě Carmínka – Carmen z Holiček, sestřička Cezíka a Tiny. Carmínka dostala vždy skvělé posudky a umístila se i v silné konkurenci dvaceti fen. Jinak jsou to hrozné mazlivky, někdy až přísavky, které se chtějí jen hladit a hladit.

Letos na svatého Valentýna přibyla do smečky další posila týmu – Nerinka (Campaneri z Vrbové Lhoty). Ta má všechno ještě před sebou, tak snad bude aspoň trošku po své úspěšné mamce Hugo. Nerinka má teď velkou roli chůvy našeho jediného – psího miminka mužského rodu – Trojínečka. Je to malý Alikissáček – Crowned to rule Alikiss a moc si ho hýčkáme, protože je to jediný chlap a budoucí vůdce smečky.

Přeji vám všem, aby jste měli své pejsky moc rádi jako je máme my. Pejsek totiž na vás láskou nikdy šetřit nebude a nikdy vás nezradí.